dark-times-are-coming


You are not connected. Please login or register

Bar

Go down  Message [Page 1 of 1]

1 Bar on Tue Jan 23, 2018 10:24 pm

Admin

avatar
Admin

View user profile http://dark-times.forumotion.eu

2 Re: Bar on Tue Feb 06, 2018 7:09 pm

Ianthe opatrně vejde do baru. Ne, nejde pít, je jí teprve 19, ale má hlad. Studené jídlo je daleko od toho, na co byla doma zvyklá, a přestože stále není oficiálně hledaným psancem, je si téměř jistá, že už o ní Sentinels mají minimálně nějaké ponětí. Minimálně už musí mít nějaký záznam, protože začíná mít pocit, že když je přes den ve městě, ji občas někdo sleduje. Taky se už několikrát musela schovat před agenty, když ji někde zahlédli a minimálně jednou byla v právu, protože moc dobře viděla, že ji následovali a když zalezla do stínů, byli pěkně zmatení a hledali ji. Ve výsledku z toho všeho prostě soudí, že nemají důvod pro oficiální zatykač, ale stejně ji minimálně šoupli do systému. Ianthe moc dobře ví, že ve chvíli, kdy by se nechala dobrovolně sebrat a odvézt na nějaký výslech nebo testování, skončila by ve vězení. Nakolik je optimistická dušička, tohle je jí jasné.
Nicméně zpět k tématu - bar. Na sobě má černé džíny a šedý, do půlky stehen dlouhý kabát. Naštěstí je docela narváno. Se sklopenou hlavou se domotá k zapadlému volnému stolu a usadí se tak, aby viděla na vchod a valnou většinu místnosti, přestože jí výhled neustále narušují ostatní lidé. Kabát si sundá, odhalujíc bílou košili, přirozeně zapnutou až ke krku - to samozřejmě Ianthe zkontroluje jako první, aby náhodou na sebe neupozornila jizvami. Hned na to si nervózně ohmatá dva francouzské copy, jako kdyby se potřebovala ujistit, že je pořád má, no a když se k ní dostane servírka, tiše si objedná alespoň tyčinky, hranolky a colu. Nervózně zaklape podpatkem černých, kotníkových bot a kousne se do rtu, neustále se uklidňujíc, že tady ji nikdo hledat nebude, že je tady zatím v bezpečí.
Když se před ní pak objeví její objednávka, horlivě se pustí do jídla, připomínajíc hladového bezdomovce. Pohled raději zabodne do stolu, protože moc dobře ví, že pár lidem neuniklo, že tam tak trochu nepatří - slušně upravená, zdánlivě ani ne plnoletá holka v takové díře, kdo by si taky nevšiml, že.

View user profile

3 Re: Bar on Tue Feb 06, 2018 7:26 pm

Neskutočne ho znervózňovalo všetko, čo sa momentálne dialo i nedialo. Bol zvyknutý používať na prepravu auto alebo sa poriadne nabiť a ten kúsok odbehnúť po vlastných behom pár sekúnd, aby takmer vbehol do miestnosti ako...nuž...ako blesk. Mal tak istotu, že až na krátke, rýchlo miznúce záblesky modrého svetla a náhle poryvy prudkého vetra nikto netušil, že tam je, pretože ľudské oko sotva dokázalo zachytiť muža bežiaceho rýchlosťou vyše dvesto kilometrov za hodinu - dokázal sa tak aj vyhnúť kamerovým systémom a sliedičom S.S. Ibaže dnešok bol iný deň. Dnes večer sa musel spoľahnúť na niečo tak otrasné ako mestská doprava, pomalé, špinavé autobusy plné ľudí, v ktorých videl potenciálne hrozby. Nič príjemné to nebolo, a preto bol rád, keď konečne vystúpil a vybral sa dole ulicou. Oblečené mal slušné nohavice, bielu košeľu a na nej modrý svetrík a toto všetko ešte prekryl hnedým kabátom po kolená. V inej situácií a v inom prostredí by nikto ani na okamih nezaváhal, že oproti nemu kráča profesor z vysokej školy...i keď to Matthew vytiahol iba po Všeobecné lýceum, no furt to bola dobrá kariéra! S rukami vo vreckách čo najpokojnejšie kráčal popri tmavých výkladoch, ale mal čo robiť, aby sa vkuse neobzeral, či ho náhodou niekto neprenasleduje. Všade však vládlo ticho, ak si odmyslel basy hudby vychádzajúcej z baru, kam práve mieril spolu s ľahkou úlohou: získať nejakého mladého mutanta... Metačloveka, poopravil sa v duchu. Mladého metačloveka a presvedčiť ho, ak sa bude dať, aby s ním šiel do Undergroundu. Už priam videl tú horlivosť a ochotu v subjektových očiach, keď ho bude vyzývať, aby sa k nemu pridal a spoločne žili v neistom bezpečí uprostred party žijúcej v polorozpadnutej búde, ktorá má hneď vo vstupnej hale dieru v strope! Hej, mal veľkú šancu uspieť. A s týmito myšlienkami vošiel dovnútra baru.

View user profile

4 Re: Bar on Tue Feb 06, 2018 7:53 pm

Ianthe přejede mráz po zádech, když do baru vstoupí další osoba. Těžko říct, jestli má jen hodně dobrý šestý smysl, nebo je už paranoidní, tak či tak se nakrčí a zajede po židli trochu níž, jako kdyby se chtěla schovat. Koutkem oka osobu sleduje, přičemž do sebe hystericky rychle hází hranolky, jako kdyby s někým závodila. Když jí pak v puse přistane poslední hranolka, Ianthe se začne zase balit. Nějak z tohohle nemá dobrý pocit.
Hodí na sebe kabát a začne se prodírat se zoufalým výrazem ve tváři k baru, aby odchytila někoho, komu by mohla zaplatit, svírajíc v ruce pár bankovek. Chvíli to trvá, musí si z cesty odstrčit jednoho přiopilého strejdu a s tichým "pardon, pardon... omlouvám se, pardon" tam se tam šachuje u baru, dokud se jí nepodaří vrazit peníze jedné ze servírek. Holka je přeci jen čestná a nikdy by neodešla bez placení. Samozřejmě mezi tím úplně ztratí ponětí o tom, kde se osoba, která ji tak vyděsila, nachází. Ianthe si pomyslí něco o tom, že tohle je katastrofa a chvíli u baru stojí, rozhlížejíc se opatrně kolem. Čím víc lidí se ale kolem ní začne motat, tím více začne být ve stresu, a jako kdyby cítila, že za chvíli ztratí kontrolu, místo k východu se otočí a zamíří do prozatím prázdné chodby, která krátce vede k záchodům. Když se vymotá z davu u baru, opře se zády o stěnu a začne se vydýchávat, modlíc se, aby tady před všemi nevybuchla.

View user profile

5 Re: Bar on Tue Feb 06, 2018 8:16 pm

A teraz... Začal si hovoriť v hlave, len čo vošiel dovnútra baru a ovanul ho poloneznámy pach dymu, alkoholu a hromady ľudí na jednom mieste. Ako mám v tejto mase tiel niekoho nájsť? Bola to otázka za aspoň minimálne dva milióny poľských zloty a tie by milerád aj vlastnil, hold peňazí nemal metačlovek na úteku pred zákonom nikdy dosť, ale odpoveď akosi moc nenachádzal. Bolo by zložité nájsť tu vôbec niekoho tak, aby sa dal rozpoznať, nehovoriac o tom, že on tu má nájsť jednu konkrétnu osobu a pôsobiť na ňu inak ako úchylný stalker alebo niekto od Sentinelu. Kiežby to bolo aspoň spolovice tak jednoduché, ako zložito to vyznievalo, keď ad tým premýšľal! Nemal na výber, a tak sa zhlboka nadýchol ťažkého ovzdušia a vybral sa do tej nekonečnej vlny tiel, vytláčal ich, aby sa dostal ďalej, alebo sa mu dobrovoľne sami uhýbali, no nedalo sa nevšimnúť, že niektorí po ňom dosť čudne pokukujú - niet sa čo diviť! Nebol oblečený ako typický flámista v treťoradých baroch na konci mesta. Strieborno-modrými očami ťukal po okolí a hľadal čokoľvek, čo by pripomínalo mladé dievča s dlhými gaštanovými vlasmi, ale bolo to ako hľadať ihlu v kope sena. Znovu pocítil to nutkanie proste sa rozbehnúť a zopárkrát to tu cik-cak prehliadnuť, aby ušetril celé minúty zbytočnými starosťami...takým rýchlobežeckým spôsobom by ju našiel behom niekoľkých sekúnd. Pretláčal sa ďalej, až napokon skončil pri barovom pulte, skákal pohľadom z jednej vysokej stoličky na druhú a na ľudí, ktorí tam sedeli, ale niekto sa neblížil podobizni, ktorú mu v Undergrounde ukázali predtým, ako ho poverili tak "dôležitou" úlohou. Už-už sa chcel otočiť a vybrať sa do hlbších častí priestorov, keď samovoľne ťukol pohľadom doľava, kde v baroch väčšinou bývali toalety a čo nevidel! Nízku postavu s hnedými vlasmi, ako sa rýchlo pretláča pomedzi ľudí a mizne mu z dohľadu. Okamžite sa tadiaľ vybral aj on, ale dával si pozor, aby ho nevidela, a preto šiel obkľukol...ak totiž to večné naháňanie lovcami prinieslo, tak potom pochopenie, aký systém si na polapenie koristi volia - nenápadne, potichu, ale rýchlo a efektívne, aby nebola šanca, že ubzikne. Bohužiaľ, to Matthew bol tou zverou, ktorá sa ocitla v úzkych a napriek schopnosťami hodnými Dia, bol v nebezpečenstve a s chvostom od strachu stiahnutým medzi nohami sa neustále presúval z jedného miesta, kde to nepoznal, na druhé. „Dám ti priateľskú radu, ak chceš," povedal Matthew, keď sa oprel o stenu pri dverách tak, aby jej v prípade spanikárenia zabránil utiecť, „ak pred niekým utekáš a n ťa nevidí, neutekaj. To sa rovno pred neho môžeš postaviť a počkať si, kým ťa skolí..." Aj toto bolo niečo, čo sa musel naučiť po zlom - mnohokrát -, kým sa konečne poučil. Niežeby doteraz z času na čas nezachyboval!

View user profile

6 Re: Bar on Tue Feb 06, 2018 8:41 pm

Ianthe tiše vyjekne, ne, že by jí to bylo k něčemu, protože hluk v baru dělá dobrou zvukovou bariéru. Na  chvíli ztuhne na místě, jako kdyby si myslela, že když se nebude hýbat, nikdo ji neuvidí, a když po pár vteřinách usoudí, že to je pěkná kravina, stáhne se do sebe, ramena přitlačí skoro až k uším a ruce proplete před sebou. Pohledem zběžně přejede vysokou osobu od krku k patám, vyhýbajíc se přímému očnímu kontaktu. Není ale třeba dívat se jí do očí, strach má napsaný v obličeji celkem jasně. "J-já neutíkám," opáčí tiše a s hrůzou zjistí, že ani nemá kudy odejít, protože se osoba chytře postavila do cesty nejjednoduššího úniku.
"A vůbec," začne sice trochu odhodlanějším tónem, ale stále lehce přiškrceným, "já jsem nic neprovedla," prohlásí na svou obranu stejně, jako tehdy v Hellfire clubu, automaticky předpokládajíc, že je v obrovským průšvihu. "Ne?" dodá po chvilce tak tiše, že je dost možné, že jí ani nerozuměl a váhavě zvedne pohled od země trochu výš, stále odmítajíc byť jen zavadit pohledem o jeho obličej. Protože všechnu svoji vůli zaměřuje na to, aby tady nevybuchla a nenadělala obrovský bordel, nezbývá jí energie na to, aby nějak skrývala své emoce, takže si ji teď můžou všichni kolem úplně krásně přečíst. Vyděšená, hladová, ne příliš vyspaná a hlavně hrozně vystresovaná, všechno to má napsané ve tváři a je si toho moc dobře vědoma - na jednu stranu na ni její racionální mozek křičí, že to je vážně stupidní nápad, ukazovat potencionálnímu agentovi Sentinel services, že je vyděšená k smrti, zároveň ale její lehce neurotické srdíčko jí říká, že předností je neublížit nikomu v okolí.

View user profile

7 Re: Bar on Tue Feb 06, 2018 8:56 pm

To dievča rozhodne vyzerala, akoby mala od hrôzy čoskoro vypustiť dušu a jej život - už teraz visiaci na špičke jazyka - by vyhasol neslávne v zadnej uličke tohto špinavého baru, ktorý Matthew tak nezodpovedne pomaly ale isto vypúšťal zo svojej mysle a všetku pozornosť upriamoval práve na subjekt, po ktorý ho poslali. Mal snáď na čele napísané poštár? Kedysi bol hrdý (a relatívne obľúbený i nenávidený) stredoškolský profesor, potom utečenec, teraz kriminálnik, ale nikde sa nepísalo, že by mal robiť poskoka tým...gentlemanom z Mutant Undergroundu. Lenže hlavy rôznych spolkov či skupín boli odjakživa príliš noblesní, aby si špinili ruky, a tak to radšej prenechali tým, čo sa voči nim nachádzali v úzkej hierarchii nižšie a hoci mal on sám v tej organizácií dosť kontroverzné postavenie, možnože mal to šťastie, že patril k tým vrchnejším. „Ľudí tam vpredu si rozrážala ako baranidlo, povedal by som, že presne tak útek vyzerá," trochu si z nej uťahoval, čo od neho vôbec nebolo pekné a vzhľadom k situácii (a najmä jej psychickému rozpoloženiu) ani vhodné. Tak teda žarty stranou, snaha o uvoľnenie atmosféry tiež, koniec koncov, mali riešiť vážne témy, a šup-šup bližšie k téme a dôvodom jeho prenasledovania nevinného dievčaťa. „Je mi to viac ako len jasné, ibaže je tu niekoľko stoviek ak nie tisícov osôb, ktoré by s tvojim vyhlásením nesúhlasili. Vieš, o kom hovorím, však?" Spýtavo nadvihol svetlé obočie. Nechcel to slovo, Sentinel Services, vysloviť nahlas, pretože niekedy tá vládna organizácia bola skutočne ako Voldermot - báli ste sa o tom hovoriť a keď ste tak urobili, uplatnil sa tajuplný a všetkými nenávidený zákon "spomeň čerta." A v tejto chvíli nechcel Matthew nič riskovať.

View user profile

8 Re: Bar on Tue Feb 06, 2018 11:38 pm

Ianthe se zaraženě zamračí a nespokojeně našpulí rtíky. "Já jsem nechtěla," pípne a skoro to vypadá, že by se nejraději šla těm opilým chudákům omluvit. Samozřejmě to by NĚKDO nesměl blokovat cestu, že. "Pardon!" zavolá úplně zbytečně směrem k hloučku lidí a nevypadá to, že by ji nějak pumpovalo, že ji nikdo neslyšel.
Pak svou pozornost zase upře na cizince. Její optimistická dušička se okamžitě trochu uvolní. Na tváři se jí usadí jasně zmatený výraz. "J-já-" začne a oči vykulí, div jí nevypadnou z důlků. Holt holka chudák asi nikdy nepochopí, proč by ji někdo chtěl nahánět, když nikomu neublížila. "Ale já vážně nic neudělala!" zaprotestuje, jako kdyby jí právě cizinec neřekl, že ví, že nic neprovedla. Netuší, jak na tohle má reagovat, nicméně dle jejího unaveného výrazu jde poznat, že je stejně už nějakou dobu jak na trní, takže asi ve chvílích, kdy vládne její racionální část, si je vědoma toho, že ji pár lidí chce odtáhnout bůh ví kam. "Já vím," přizná nakonec, když jí to projde hlavou všechno a zahanbeně sklopí pohled k zemi. Je jedno, že nic neudělala, i tak se cítí provinile. "A vy jste tady, abyste mě odvedl pryč?" zeptá se na rovinu a neodvažuje se zvednout hlavu, ani pohled. Ráda by předpokládala, že ji přišel zachránit, ale soudě podle toho, že ji očividně nechce nechat odejít, je Ianthe v obrovským průseru. "Předat mě agentům?" upřesní svou otázku, protože když už ji má stihnout něco příšerného, ráda by dopředu věděla, co to bude. Vypadá to, že je se svým osudem smířená, její pozornost jasně není soustředěná plně na tuhle situaci, jako kdyby z půlky byla hlavou úplně někde jinde.

View user profile

9 Re: Bar on Wed Feb 07, 2018 5:46 pm

Čo najviac pokojne, ako v tej chvíli dokázal, prestúpil z nohy na nohu, no ani a chvíľku z nej nespustil oči, ak nerátame superkrátke výnimky, kedy žmurkol, hold tento úkon jeho telo potrebovalo a musel ho robiť či chcel alebo nie. Podľa ním zaujatého postoja, kedy sa plecom opieral o stenu a ruky mal prekrížené na hrudi, čím budil dojem nahnevaného profesora práve ukázňujúceho neposlušného študenta, bolo viac než len jasné, ako sa Matthew v tej chvíli asi cítil. Netrpezlivo. Už dvakrát za poslednú minútu počul z úst tohto dievčaťa vyhlásenie tak nevinné, že len hlupák by tej nevinne neveril. Bolo to očividné a do očí bijúce, problém celej inštitúcie Sentinel Services a podobných zariadení však tkvel v tom, že ich zamestnanci v metaľuďoch nevideli ľudí, i keď to meno niesli, ale iba príšery alebo zločincov, od ktorých je spoločnosť nutno zachrániť alebo v horšom prípade aj priamo zbaviť. Aby si teda uchránil telo pred nepríjemne vysokým tlakom zodvihnutím od potlačovanej netrpezlivosti, jej vyhlásenia prešiel bez poznámky, ale v očiach - ak by sa tak vysoko pozrela - by bolo vidieť, že ich zaznamenal a berie na vedomie. „Ja a predať ťa Esesákom?" Opýtal sa akoby práve začul veľmi bludný žart. „To by svet musel byť hore nohami! Nie, mám v pláne ťa pred nimi ochrániť a postarať sa, aby si sa v zdraví úplnom alebo aspoň relatívnom či čiastočnom dostala do bezpečia, kde by na teba nedosiahli." Pozrel sa ponad ňu na prázdnu chodbu a potom sa trochu pootočil, aby videl na druhý koniec priestoru. V tej rýchlosti cítil všade hromadu elektromagnetických polí - repráky v bare, osvetlenie nad nimi aj dievča oproti sebe, ale necítil žiadny náboj podobný tomu, ktorý majú vysielačky alebo človek v tesnom okolí. Boli tu sami, a tak sa s istotou, no i tak pre istotu potichu, opýtal: „Počula si niekedy o Mutant Underground?" Vyzerala tak prosto a nevinne, že by sa skutočne čudoval, keby áno, vlastne bol trochu aj prekvapení, že bola meta, veď pôsobila tak prosto a obyčajne! A bol si ty iný, keď si prekračoval dospelosť? Nie, len si si našiel chlapca a bol si šťastný ako blcha, nemusel si riešiť otázky života a smrti. V tom bol rozdiel medzi Matthewom a ňou...teda, jeden z nekonečného zoznamu rozdielov, ktoré sa dali zalóhovať podľa veľkého množstva kritérií.

View user profile

10 Re: Bar on Wed Feb 07, 2018 6:15 pm

Ianthe se viditelně uvolní, ačkoliv je stále vidět, že má trochu strach. Samozřejmě protože je lehce naivní, nevidí důvod mu nevěřit. "Já se umím ochránit," zaprotestuje trochu, protože nechce být nikmu na obtíž a nechce, aby se kvůli ní někdo zranil. "To vážně nemusíte, já jsem v pořádku," dodá silně nepřesvědčivě, protože to je prostě typická Ianthe, odmítat pomoc, protože si myslí, že situaci zvládá. Zadrží v sobě zívnutí, jako kdyby se její tělo snažilo řvát přes ni, že opravdu v pořádku není.
Jestli Ianthe někdy slyšela o MU? Slyšet určitě slyšela, ale že by o nich věděla něco víc, to ne. "Slyšela," přikývne váhavě a tázavě nadzdvihne obočí, byť se svým pohledem stále vyhýbá jeho obličeji. Co přesně o nich slyšela? Možná něco o teroristech, kdo ví, její otec jí nikdy nevtloukal do hlavy, že to jsou teroristi, takže to mohlo být maximálně z televize a... buďme upřímní, Ianthe se na svém neoficiálním útěku bavila s několika mutanty, určitě něco slyšela i od nich. "Ale nic o tom nevím, vážně," ujistí ho, kdyby náhodou byla v průseru z toho, že ví něco, co by vědět neměla. Ani tentokrát moc nemusí lhát, ona neví skoro nic. Jedou se probrala na ošetřovně u nějaké zrzky, ani si nic nepamatuje, jestli jí řekla, kde to bylo, ale UM to určitě nebylo. Všechny tyhle věci jsou hrozně komplikované. "Jak o mně vůbec víte?" odváží se zeptat, protože si nevšimla, že by byla oficiálně hledaným uprchlíkem. Je jí jasné, že o ní ví Sentinels, ale jak o ní ví náhodní lidé, na které narazí v baru?

View user profile

11 Re: Bar on Wed Feb 07, 2018 6:39 pm

Netušil, či byť spokojný, že znovu nepadlo vyhlásenie "Ja som nič neurobila," alebo zase sa iba pousmiať nad jej vyhlásením, že sa o seba dokáže postarať. To o sebe tvrdili všetci, ľudia i metáci - tí druhí hlavne preto, lebo si mysleli, že ich neobyčajné schopnosti dokážu všetku. Matthew sa zatiaľ ešte nestretol s niekým, kto by snáď dokázal kriviť realitu, ale niekto taký by sa asi o seba skutočne postarať dokázal. On sám sa dokázal pohybovať neskutočnou rýchlosťou, ale stále ho mohli spomaliť, zoskratovať alebo otočiť jeho vlastnú elektrinu proti nemu. Mal Achillovu pätu a mala ju ona, len o tom ešte nevie. „Podarilo sa mi dostať ku tebe bez toho, aby si si mal všimla," začal, ale zasekol sa, keď si uvedomil, že to nie je celkom presné, „v respektíve, keď si prestala predo mnou utekať. Len čo si si myslela, že tých pár metrov urobilo zmenu, už som ťa mal. Byť agent S.S., už dávno si zatvorená v nejakom obrnenom aute." Boli to, samozrejme, len hypotetické možnosti toho, čo sa mohlo stať, koniec koncov, nepoznal jej schopnosť a hoci ju nemusela spasiť, mohla urobiť poriadnu zmenu! Napríklad keby on dokázal zastaviť čas, asi by to urobil v momente, keď vošiel do tejto špinavej diery, a proste by sa s ňou teleportoval do MU, jednoduché, ale on mal elektrokinetické schopnosti...niežeby sa sťažoval! „Ber Underground ako jednoduchú partu metaľudí, ktorí sa snažia ochrániť ostatných pred vládou a tými, ktorí ich lovia. Chcú z tohto sveta urobiť lepšie miesto..." Matthew Claythorne s nimi v mnohom nesúhlasil a mnohé ich hodnoty sa mu priečili, ale prispôsobil sa, nemal moc na výber, ak chcel prežiť v takom nepriateľskom prostredí. Keby totiž zostal sám, pravdepodobne by ho S.S. už dávno chytili a robili s ním bohvie čo. A to nechcel. Neutekal cez polovicu Európy a celý Atlantik, aby ho chytil tak hlúpy národ, akým sú Američania! Pri jej otázke sa zmohol len na pokrčenie plecom, ktorý nebol opretí o stenu. „Mňa sa nepýtaj, iba mi povedali o tebe tých pár vecí, čo vedeli, a ja som ťa išiel hľadať. To je všetko." On sa ani moc nevypytoval, bola to len ďalšia ovečka do stádočka naivných ľudí so schopnosťami, veď ako inak by ste nazvali tých, čo si myslia, že získajú práva inak ako krvavým bojom?

View user profile

12 Re: Bar on Wed Feb 07, 2018 7:08 pm

Ianthe se rozhodne mu neodporovat. Technicky vzato má pravdu a ona ví, že by doopravdy neudělala nikdy nic, co by mohlo někomu ublížit, i kdyby to znamenalo, že ji vezmou Sentinels a že umře. Místo toho, aby nad tím přemýšlela, se raději soustředí na další věci, které jí cizinec říká. "Ehm, dobře..." vykoktá ze sebe maličko zmateně, "a proč mi o tom říkáte?" zeptá se nejistě.
Nemůže tady být kvůli jejích schopností, Ianthe si dává pozor, aby je jen tak někomu neukazovala, nemůže tady být ani kvůli jejicíh případných kontexí s právníky, protože ona do tohohle odmítá svého otce zatahovat. Očividně ani on sám neví, co o ní vlastně MU ví, má vůbec smysl se ho ptát? Něco mu říct museli. "Neumím nic, co by vám mohlo být užitečné," pípne velmi tiše, protože sama moc nevidí, jak by její schopnost mohla být užitečná. Nejistě přešlápne na místě a ruce spojí pro změnu za zády, aby se trochu protáhla a znova zívne. "Já jsem vás ráda poznala, ehm... pane, ale už bych měla jít," pokusí se z konverzace vymotat dřív, než začne být moc unavená na to, aby se ovládala. Samozřejmě, že je jí jasné, že dneska nepůjde spát do žádného motelu ani hotelu. Nejspíše přespí někde v lese nebo v nějaké zapadlejší části parku, kde ji nikdo neuvidí. Jestli o ní něco ví nějaká skupina mutantů, jak může mít jistotu, že ji recepční v nějakém hotelu nepozná, že? Samozřejmě jen tak odejít nemůže, protože jí cizinec stále blokuje cestu.

View user profile

13 Re: Bar on Wed Feb 07, 2018 7:32 pm

Začínal si myslieť, že nebol tou najlepšou voľbou na rekrútovanie mladistvých do ilegálnej organizácie plnej ľudí so superschopnosťami s tým rozdielom, že sa nehrali na hrdinov...teda aspoň nenosili smiešne kostýmy, aby chránili nevinných a bezbranných. To by tak ku šťastiu ešte potreboval! Nejaké kožené čudo, čo sa ťažko oblieka, s bleskom na hrudi a maskou na tvári, aby ho nik nespoznal...niežeby na tom záležalo - jediná osoba, ktorú miloval a ešte stále žila, bola pól sveta ďaleko a o tomto nemala ani tušenie. „Poslali ma, aby som ťa ku nim doviedol, pretože si myslia, že by ťa dokázali ochrániť. Zatiaľ si prežívala sama medzi ľuďmi, no len čo urobíš prvú drobnú chybičku, S.S. o tom budú vedieť a ver mi, zľahne sa po tebe zem," žiadny súd, žiadny právnik, žiadny proces, nič, jednoducho ju niekam zavrú a uistia sa, že už nikdy neuvidí denné svetlo. Jeho samého by buď zastrelili, alebo by ho zavreli do miestnosti, kde je všetko z plastu a gumy, obklopené len pre istotu vodou. Ale skôr ako sa niečo také stane, určite im zabije aspoň desiatky agentov, ktorých prebodne takými bleskami, že by to stačilo na poháňanie menšieho mesta aspoň na mesiac. Nenechá sa chytiť ľahko! „Si meta, čo znamená, že máš schopnosť...jednu, dve či tri a to znamená, že môžeš byť veľmi užitočná, hoci si to teraz nemusíš myslieť..." Nebolo to snáď nad slnko jasnejšie? Mu, či si to chceli priznať alebo nie, tiež mali praktické chvíľky a sebe podobných hľadali nie preto, aby im pomohli - no dobre, hlavne preto , ale aj kvôli ich schopnostiam, ktoré mohli použiť pri ofenzíve či defenzíve. A v tej chvíli bola každá schopnosť dobrá. Prečo asi do svojich kruhov prijali niekoho ako Matthew, chlapa s radikálnym premýšľaním? Dievča sa však očividne už malo na odchod (presnejšie útek), no on nemal v pláne ju nechať odísť tak ľahko. „Uvedomuješ si, že v momente, keď vyjdeš z tohto baru, ja odídem a už sa ti od MU nedostane pomoci?" Chvíľku nechal tú otázku visieť vo vzduchu, aby nabrala na ťažkosti a zlovestnosti. Až potom pokračoval: „Takže môžeš ísť so mnou, vidieť Underground a ľudí v ňom, alebo sa predať Esesákom, mne je to patrične jedno, ale ani ty, ani ja z toho veľa nezískame..." Aspoň ie z toho, keby nešla, ak pôjde, ona bude v ako-takom bezpečí a vyvinie svoje schopnosti do nevýdanej úrovne presne tak, ako keď to urobil on. Keď totiž stále zažíval blikanie svetiel, nikdy mu nenapadlo, že niekedy bude môcť nasať elektrinu, ktorá ich rozsvietila, a vrhať ju do priestoru ako deštruktívnu zbraň.

View user profile

14 Re: Bar on Wed Feb 07, 2018 8:49 pm

Proč by se MU zajímalo o dalšího mutanta na útěku, to Ianthe uchází, ale na tom ani tak nezáleží. Proč by měla dělat chyby? A i kdyby chybu udělala, přece dokud by nikomu neublížila, Sentinels by po ní nešli (očividně vypouštějíc ze své logiky fakt, že Sentinels už po ní dávno jdou) a ve chvíli, kdy by někomu ublížila, by si zasloužila jít do vězení, tak přeci funguje zákon, ne? Když někdo provede něco špatného, jde do vězení, jenže Ianthe asi úplně ještě nemá správně natočený morální kompas. Ještě jí nejspíše nedošlo, že na mutanty se obyčejná lidská práva poslední dobou moc nevztahují. Přesto tuší, že dohadovat se s ním nemá smysl.
Ianthe se zamračí a dlouho mlčí. Co jí otec říkal o neutralitě, hm? Zůstat tak? Ale co jiného má dělat, co když se něco stane? Nakolik je Ianthe samostatná, samozřejmě, že má strach. Pořád má strach a život na útěku není život. Její racionální část na ni doslova řve, aby se vzpamatovala a šla raději s ním, její druhá stránka ale zase křičí, že tak akorát ostatním ublíží. A vůbec, přece
"A co když budu chtít odejít?" zeptá se po dlouhé chvilce mlčení. Ne, že by plánovala přijít, vyspat se a odejít, ale... co když to nebude pro ni, hm? Co když tam akorát bude škodit, bude mít možnost odejít? Nebo je to jako kult - přijdeš a už nikdy neodejdeš, jedině v pytli na mrtvoly. "Co když budu neužitečná, půjdu zase pryč?" zeptá se, když už se odvážila začít pokládat otázky a krátce se zamyslí, jestli by ho neměla informovat o tom, že je dost možné, že celé MU prozradí ve chvíli, kdy usne. Kdo ví, kde bude spát a co se stane, když se jejím schopnostem nebude líbit, kde je? Jak má vědět, co se stane.

View user profile

15 Re: Bar on Thu Feb 08, 2018 5:17 pm

Tak sa mi zdá, že mladá dáma začína konečne klásť tie správne otázky! Pomyslel Matthew...no, nadšenie to určite nebolo, čím mu tie myšlienky rezonovali, hold jemu bolo v podstate fuk, či sa pridá alebo nie, ale skôr sa tešil predstave, že konečne začína premýšľať a nejedná len na základe naivity a toho, aký svet pozná. Keby to takýmto spôsobom robil on a zastavil svoje poúčanie približne v šiestich rokoch, ešte vždy by veril, že jeho rola v tomto živote je bojovať proti zhnitým imperialistom a ich špinavým agentom a uistiť sa, že vláda proletariátu v Poľsku bude dlhá a večná pod dozorom Zväzu sovietskych socialistických republík. Keď si to tak vezme, podobné myšlienky ho prenasledovali ešte mnohé roky po tom, čo Solidarita konečne vyhrala a Gorbačovovi stroskotala perestrojka, a zbavil sa ich až na vysokej škole, ktorá bola silnou kolískou antikomunizmu a protiruského cítenia vychádzajúceho najmä z dávnejšej i nedávnej národnej histórie. „Toto sú veci, na ktoré sa môžeš - a budeš musieť - opýtať kompetentnejší ako ja. Nie som síce prázdnoduchý pešiak, ale povedali mi, aby som ťa priviedol do bezpečia a ja dúfam v tvoju spoluprácu. Väčšinu otázok si však musíš ušetriť pre nich." Skutočne, nevedel toho o Mutant Undergrounde až tak veľa, ako by možno mal a chcel vzhľadom k tomu, že je súčasťou tej organizácie - a to celkom aktívne! Odhadoval však, že keby chcela odísť, skúsili by ju verbálne zastaviť, dávali by argumenty, prečo zostať a možno by v zúfalej chvíli skúsili aj vystrašiť toto drobné dievča, ale určite by ju nenútili byť na mieste, kde nechce byť. Tak MU nefunguje a ak dobre čo-to počul, tak ani Hellfre Club. Kto by už len povedal, že "teroristi" majú morálny kódex? On teda nie!

View user profile

16 Re: Bar on Thu Feb 08, 2018 6:05 pm

Ianthe jeho odpověď pochopí, jakože má sklapnout a přestat se ho ptát na takové kraviny. Trochu ji to uvědomění píchne u srdíčka, ale tak co nadělá. "Dobře," pipne tiše aby dala najevo, že ho pochopila a bere jeho nevyřčené přání v potaz.
Ještě tam chvíli stojí a pomalu začíná cítit, jak upadá do únavy víc a víc. Světlo v chodbě nad dveřmi na záchod lehce potemní a Ianthe si všimne, že celkově je chodba tmavší, než by měla bejt. Zatřepe hlavou a promne si oči, aby se trochu probrala. Viditelně jí chvíli trvá, než se trochu sebere, samozřejmě světlo se už do chodby nevrátí. "Já nevím," ozve se po dlouhé době ticha a promne si kořen nosu. "Nechci být na obtíž," pokračuje a zase se na chvíli odmlčí, aby si mohla zívnout, ruku si samozřejmě dá před pusu. "A nechtěla bych přidělávat práci ostatním, nebo někoho vystavit nebezepčí," dokončí a maličko se pousměje, aby dala najevo, že to myslí vážně, načež si začne žmoulat rukáv a nervózně přešlapovat na místě. "Navíc, jsem už na jednom takovém místě byla," dodá, protože si vzpomene, že už se s takovou organizací potkala. Asi to nebylo to samé, ale podobné určitě, alespoň z toho, co jí řekla tehdy zrzka. Stejně jako tehdy řekla ne, i teď by měla říct ne, ale teď je v trochu jiné situaci, což na ní je docela vidět. Je vidět, že je nalomená, že už je téměř u toho, aby na to kývla, protože tohle, co vede, není pořádně život, je unavená, nemůže se vrátit ke škole, takhle by alespoň mohla udělat něco pro ostatní, to přece chtěla, ne? Být právničkou, aby mohla pomoct ostatním, ale pořád je tu možnost, že její přítomnost ostatním ublíží a to si ona úplně na triko vzít nechce.

View user profile

17 Re: Bar on Thu Feb 08, 2018 6:28 pm

Po prvýkrát odkedy prišiel do tohto baru a viac-menej jej zahatil možnosť na útek (niežeby ho nebolo možné obísť, možno bol svalnatý, ale nie ako hora, ktorá by sa nedala prekonať), sa prestal opierať o tú stenu a trochu netrpezlivo prestúpil z nohy na nohu, než sa znovu oprel, prehltnúc potrebu teatrálneho povzdychu, aby sa kvôli nemu náhodou necítila ešte nepríjemnejšie, než sa už cíti. Bolo vidieť, že ju úplne vyvádza z pokoja a jej kože, takže je nervózna tak, že to skoro až smrdelo (obrazne povedané, samozrejme). „Ver mi, ak ťa tam chcú tak moc, aby poslali mňa, určite im nebudeš na obtiaž," znelo to set sakra narcisticky, keď si to vyhlásenie znovu prehral vo svojej hlave, a tak sa rozhodol, že ho radšej upraví na správnu mieru, aby nevzniklo nejaké nepríjemné nedorozumenie. „Lepšie povedané, nemám v popise svojej typickej práce pre Underground niečo také ako verbovanie potencionálnych členov." Pre svoju kreativitu bol taktikom plánujúcim akcie alebo uťahujúcim neisté šnúrky v nejakom pláne, ktorý vymyslel niekto iný, pre svoje schopnosti a zapálenie pre vec bol skvelou poľnou podporou, hoci za sebou vedel nechať neporiadok, a pre svoju rýchlosť bol z neho dobrý špión. Matthew Claythorne bol proste multifunkčný. Všetky myšlienkové dráhy sa mu však popretrhali, keď spomenula iné miesto. To ho zaujalo, vedel, že okrem MU existovali podobné spoločenstvá všade po svete - sám medzi niektoré európske i americké patril počas svojho utekania, ale v ktorom bola ona? „Kde ťa chcel? ak sa môžem opýtať..." Možno by mohla mať zaujímavé informácie ak nič iné? Keď už by sa predsa len rozhodla, že nechce ísť s ním, aspoň by z nej mohol niečo vytiahnuť a posunúť to ďalej. Síce by svoju úlohu nesplnil, ale aspoň by bol schopný dopad toho faktu na svoju hlavu zmierniť.

View user profile

18 Re: Bar on Thu Feb 08, 2018 6:46 pm

Ianthe si jeho slova vyloží tak, že byl měla snad být poctěná, že poslali zrovna jeho a zároveň se začíná cítit lehce provinile, že říká ne a plýtvá jeho časem. Dřív, než ale může dát své finální rozhodnutí, musí trochu asi specifikovat svou příhodu se zrzkou. "No, já ani nevím... probudila jsem se na nějaké ošetřovně a taková vysoká zrzka tam byla, mluvila něco o vnitřním kruhu a tak," pokrčí Ianthe rameny, nemajíc popravdě  vůbec tušení, kde se to tehdy ocitla. Nebo to možná věděla, a už to raději zapomněla, protože to její mozek dělá nejlépe - vytlačuje špatné vzpomínky.
Dlouho pak zase mlčí a přeměřuje si ho pohledem, od krku k patám, vyhýbajíc se obličeji jako obvykle. V hlavě jí to šrotuje. Kdo je ona, aby brala někomu jinému to, co chce, že? Když tady tenhle člověk říká, že ji někde chtějí, neměla by jít, když nic, tak alespoň aby jim udělala radost? Dává to smysl? Asi moc ne. "Dobře," ozve se z ničeho nic a pohled, který při přemýšlení zabodla kamsi do prázdna před sebe, přesune na zem. "Půjdu s vámi," prohlásí poté, co si dlouze zívne, "ale už dlouho nevydržím," přidá a jako na povel se kolem jejího ramene začne tvořit maličký, černý obláček, který se chvíli vznáší na místě, než se začne rozpouštět, roztahovat do délky a postupně padat k zemi. Ianthe zamává rukou, jako kdyby se to snažila rychleji rozprášit a omluvně se pousměje.

View user profile

19 Re: Bar on Thu Feb 08, 2018 7:03 pm

Vnútorný kruh, to bola v skutku veľmi konkrétne špecifikácia organizácie, v ktorej sa ktovie ako ocitla. Skutočne, kto vie ako? Nepôsobila ako niekto, kto by sa dobrovoľne či pasívne chcel pridať na stranu tak prudkých a neľútostných metaľudí, akými boli tí z Hellfireu. On by sa tam určite hodil a uvítali ho, pretože by dokázal veľa, no ona? Pôsobila ako niekto, kto si zaslúži len pokoj a všetky tieto veci okolo sa jej ani prinajmenšom netýkajú...pravdepodobne to tak aj malo byť, avšak S.S. by s takým názorom nikdy nesúhlasilo. Nechať nejakého so schopnosťami tak? Ich paranoia by to nikdy nedovolila! „Skončila si na veľmi zaujímavom mieste," zhodnotil jej krátku skúsenosť. On napríklad nemal tušenie, kde má Vnútorný kruh a všetci metáci okolo svoju základňu - ako inak, že? -, a tak mu neostávalo iné, ako sa pridať k Undergroundu. Potlačil skoro všetku eufóriu, keď konečne prisvedčila a bola ochotná pridať sa ku nemu na jeho ceste do tej diery, ktorá slúžila ako útočisko...nuž, bola veľká, ale to z nej pevnosť nerobilo! Kútiky úst sa mu trošičku nadvihli. „To rád počujem, ale myslím, že proces cestovania urýchlim..." Na chvíľku zmĺkol a zvedavo sa pozrel na malý temný mráčik, čo práve rozohnala rukou. Takže toto je jej schopnosť? Vytvárať dobrú hmlu? To by v skutočnosti mohlo byť užitočné ako kamufláž ich ľudí či dezorientácia nepriateľa! „Tak poď vonku, je tu príliš plno, aby som sa mohol dostatočne pohybovať," s týmito slovami sa postavil nabok, aby jej uvoľnil cestu. Dával jej prednosť ani gentleman a zároveň bude za ňou ako bodyguard, keby sa vyskytol nejaký incident, veď tak drobného človiečika nemôžete ťahať za sebou! Raz sa potkne a už je v situácii ako za Stalinovho pohrebu - nepostavíte sa a modrú oblohu uvidíte už len ako ušliapaná mŕtvola.

View user profile

20 Re: Bar on Thu Feb 08, 2018 7:30 pm

Ianthe se vděčně pousměje, ačkoliv neví, jak přesně myslí, že urychlí proces cestování. Umí se snad teleportovat? Vytvářet portály? Procházet zdi? Je tohle X-men - last stand? Tolik otázek a žádné odpovědi!
Měla by Ianthe jako dcera právníka, vědět, že nemá s cizími chlapy chodit ven z baru? Asi ano. Její optimistické srdíčko by ale nikdy nepředpokládalo, že by jí chtěl ublížit, takže bez námitek kolem něj projde a začne se prodírat davem. Občas se zastaví a otočí, aby se ujistila, že tam pořád je, v půlce cesty už ale začne trochu panikařit a začne od sebe lidi v davu opatrně odstrkovat. "Pardon, pardon... s dovolením, pardon, omlouvám se!" pípá tak tiše, že ji asi nikdo z těch lidí, které trochu žduchla, neslyší. Konečně vyleze z baru s hlasitým nádechem, který by se dal přirovnat k plnohodnotnému hýknutí, které ze sebe člověk vydá, když lapá po dechu. Očividně rozrušená tím, že se musela prodírat davem lidí, Ianthe se zády opře o zeď baru a prudce se vydýchá. Pozitivem je, že tohle ji trochu nakoplo, adrenalin trochu smazal její únavu, což je vidět hlavně na tom, že místo toho, aby se jí oči přivíraly je teď má otevřené široko dokořán. "A co teď?" zeptá se, když se trochu vzpamatuje, odstrčí se od zdi, otřepe si kabát a opatrně uhladí vlasy, aby se ujistila, že je pořád má. "Je to daleko?" zeptá se, ne proto, že by jí vadilo chodit, ale proto, že neví, jestli to vydrží. Kdyby alespoň mohla upustit trochu páry někde, bylo by jí líp, nemusela by se tolik soustřeďovat na to, aby vešechno držela v sobě. "Co jste myslel tím, že proces cestování urychlíte?" zeptá se a zvědavě zamrká, pohled uprajíc na zem, jako vždycky.

View user profile

21 Re: Bar on Thu Feb 08, 2018 8:18 pm

Človek by povedal, že presviedčacia taktika na mladých ľudí funguje na trošku inom princípe, že to bude vyžadovať hromadu alkoholu a doň vyhodených peňazí, keď ste ho mohli proste schmatnúť a než by povedal "Ú-vé-ká-es-čé," boli by tam, kde treba byť. Problém tkvel v tom, že tak to nefungovalo, pretože keby áno, bolo by to až moc jednoduché...a iba by to posilnilo prirodzený pud ku paranoi a nedôvere. Ten síce tejto mladej dáme chýbal, ale to bolo pre Matthewa v tejto chvíli veľkým plusom. Nebyť tohto nedostatku, určite by sa nepredieral znovu tým zapáchajúcim davom priamo za ňou po tak rekordne krátkej konverzácii. Radšej si ju drž na očiach, prinútil sa sústrediť na realitu a nie na svoje hypotetické úvahy, ktoré boli v konečnom dôsledku i tak zbytočné. Veď sa neoplatilo uvažovať nad tým, čo keby to alebo ono, ak sa to stalo tak, ako sa to stalo. Minulosť nezmeníme...teda ak náhodou neexistuje metačlovek s takými schopnosťami (čo by ani nebolo tak prekvapivé...aspoň na počutie, na pohľad už hej). Vystrel ruku, zaprel sa do ľahkých dverí, čo sa mu zatvárili pred nosom, a vyšiel na relatívne čerstvý newyorkský vzduch. „Teraz ťa vezmem na základňu Undergroundu, nie je to až tak ďaleko...pre mňa," trochu sa začal naťahovať, aby si rozpohyboval svaly na tele, keďže bežať v takej rýchlosti sám je už dosť nebezpečné, ale s nákladom a celý stuhnutý? To je synonymum pokusu o (samo)vraždu! Nebol úplne nabitý, ale na tak...relatívne krátky beh by to mal zvládnuť aj s nákladom. Postavil sa tesne k nej, jastriac do diaľky akoby meral vzdialenosť. „Nepôjdeme pešo ani dopravným prostriedkom, ale proste tam dobehneme. Keďže to bude tvoj prvý takýto posun, dám ti pár rád: drž oči zatvorené, snaž sa nedýchať, nekričať a ak by si mala nutkanie vracať, prosím, nemier to na mňa," očividne to bolo jeho zbožné prianie, pretože ak po čomsi netúžil, bolo to byť ovracaný. Nechutné - a to rodičom vypomáhal v družstevnej maštali! Napravil si kabát, aby ho neomínal, potom ju pevne chytil za plece a druhú ruku jej dal na bok, aby mal kontrolu nad jej telom. A potom sa Matthewovi všetkého okolo prudko spomalilo. Na jeho tele sa ako aura objavili malé modré blesky, objavili sa, zablikali a zase zmizli, aby ich nahradili iné. A potom, držiac dievča stále pevne, sa rozbehol dopredu za silného puknutia statickej elektriny kdesi za jeho chrbtom. V tej chvíli sa aura aspoň vpredu vytratila akoby ju nápor vzduchu a tlaku vytlačil dozadu a čím rýchlejšie bežal, tým dlhšie blesky sa za ním ťahali - niekedy vybehol jeden osamotený a trafil nejaký zdroj elektriny, ktorý sa následne rozprskol od iskier, ale dvojica išla ďalej. Z jeho pohľadu bežal typickou rýchlosťou človeka, zatiaľ čo všetko okolo išlo ako v spomalenom filme, no z pohľadu náhodného pozorovateľa, ak sa nejaký na ulici našiel, sa na ceste mihla rýchla modrá šmuha miznúca za zákrutou, takže ani len netušil, čo to je. A Ianthe? Matthew vedel, prečo ju požiadal, aby držala oči zatvorené - z jej perspektívy sa svet rozmazal do poblikujúcej neistej scenérie ťahajúcej oči, bolo to typické z filmov o rýchlobežcoch, medzi ktorých Claythorne de facto patril. Utekal rýchlosťou aspoň stosedemdesiat kilometrov za hodinu, budovy po stranách cesty sa menili na nepriehľadnú stálu čiernu čiara, kde-tu čosi vystúpilo, keď vtom všetky zmizli a nahradila ich len cesta, na ktorej boli, a stromy naokolo. Až tu na Matthew rozbehol naplno, elektrina znovu zapraskala a svojimi modrými bleskami osvetľoval večer.

View user profile

22 Re: Bar on Fri Feb 09, 2018 6:38 pm

Ianthe na něj nechápavě zírá a maličko nakrčí obočí. Co tím myslí, že doběhneme? A proč nemá křičet? Proč by vůbec křičela? A proč by měla zvracet? "To nezní bezpečně," zkonstatuje nejistým tónem, ale než se přesvědčí, že by mu měla říct, že by raději jela busem, užji drží za záda a Ianthe ztuhne na místě. Není asi nic překvapivého, že není úplně sahací typ, nicméně ten pravý šok přijde až když se cizinec rozběhne.
Nemajíc ponětí, co dělat, Ianthe oči zavře co nejpevněji může a snaží se zůstat v klidu. Nakolik je její racionální část klidná, protože i kdyby měla umřít, takhle s tím nic neudělá, její iracionální srdíčko je vyděšené k smrti, což způsobí, že zatím, co cizinec běží, kolem Ianthe se začnou tvořit černé, mlhavé kruhy. Ty se postupně začnou točit rychleji a rychleji. Protože je Ianthe v pohybu, trvá, než se utvoří nějaký solidní obal. Části zůstanou za nimi, zanechávajíc černou stopu. Temnota uvnitř Ianthe se ale jen tak nedá a snad ve snaze ochránit ji od neznámého za jakoukoliv cenu, kruhy se začnou točit jako malé tornádo daleko agresivněji, až v jednu chvíli cizinec běží s Ianthe kompletně zakuklenou v měkkém, ale zároveň perfektně nepropustném obalu. Jakoukoliv energii, kterou cizinec při běhu generuje, Ianthin 'obal' pohlcuje.
Ianthe je uvnitř v relativním klidu. Moc netuší, co se děje, a celé je to na ni beztak moc rychlé. Ve výsledku tedy cizinec v podstatě běží s černým vakem. Co se váhy týká, na té to nic nepřidá, jestli to je nějaký faktor, který by ovlivňoval jeho schopnost Ianthe utáhnout, nicméně pokud se pokusí na její ochranný vak sáhnout, malé chapadlo se z neustále pohybující se clony temnoty natáhne a praští ho.

View user profile

Sponsored content


Back to top  Message [Page 1 of 1]

Permissions in this forum:
You cannot reply to topics in this forum